Zaměstnanci jako živé stroje

4.10.2014 Protože pořád sháním nějakou práci která by mě naplňovala, tak v posledních měsících zkouším fabriky, kde si můžu vydělat nějaké (normální) peníze. Dnešní doba je taková že musíte projít několika koly výběrových řízení a pak možná že Vás zaměstnají. Takže jsem dnes chtěl psát o výběrových pohovorech.

Před třemi měsíci jsem si na internetu našel inzeráty do známé automobilky v Kolíně. Nabízely slušný plat a tak si říkám proč to nevyzkoušet. Protože nějaké zkušenosti s prací mám, tak jsem si řekl že to prubnu. Jsem vyučený řezník a tuto profesi jsem dělal 10 let. Dá se říct, že jsem si za ty roky v oboru prošel vším. Vím co je to dřina, zodpovědnost, pracovní tempo a samostatnost. Také mám nějaké zkušenosti s vedením zaměstnanců. V jednom zaměstnání jsem se málem stál vedoucí. Bohužel to nevyšlo.

Pohovor do automobilky Kolín

Pohovor jsem absolvoval ve známé pracovní agentůře, kterou tady v tomto článku nebudu zmiňovat. V místnosti která sloužila jako zasedačka, bylo plátno, dva dlouhé stoly, několik židlí a promítačka. Na pohovoru nás bylo jen pět.

Přišla pracovnice z agentury a pustila nám toto video, abychom viděly, do čeho vůbec jdeme.

Všude se píše že lidé dělají v tempu a také 10 hodin denně. Tak si říkám, ok. To by se zvládnout dalo. Nabízený plat byl 20,000,-. Nicméně jsem byl zaskočen dotazníčkem který nám paní na pohovoru dala. V dotazníku se vyplňovalo naše jméno, délka rukou, délka nohou, celková délka.

Nejskurvenější otázečka byla, (zda jsme schopní uznávat autority) a také otázečka (zda nám dělá problém nátlak od šéfa). Kurva říkám si..vypadám snad jako člověk který neřekne svůj názor?

Pak jsme se dozvěděly, že budeme absolvovat jeden den výkonostních testů ze kterýma jsem se nesetkal. 1) test: Tahat před sebou vozík. 2) test: Zvednout 20kg bedýnku a nést jí před sebou. 3) test: Stoupnout pravou nohou na stupínek a pak levou nohou. 4) test: Vlíst do karosérie auta udělat dřep a vylíst.

A to mě vytočilo!!! Já chci pracovat, ale tady snad hledají nějaké chuje se kterýma můžou cvičit jak s opicema. Pak jsem se dozvěděl že na některých pracovištím je TIMELEEDER a měří, za jak dlouho přišroubujete šroubek a jiné věci. Pičo! Říkám si v duchu. Vypadám snad jako stroj?

U prostřed této mizérie jsem se zvedl a prohlásil jsem svojí větu "vy nehledáte lidi, ale stroje" a hrdě jsem odkráčel.

V poslední době firmy mají strašně přehnané nároky na zaměstnance. Je to tím, že práce je málo a lidí moc. Od toho se také odvíjejí platy a další věci. Práci jsem si našel hned druhý den. Sice za míň peněz, ale nedělám posraný stroj někde ve fabrice. Člověk by přece měl mít nějaký kousek hrdosti, ne?